Zajímavosti v okolí obce

Cesta bratří Čapků – červeně značená trasa začínající v Úpici, procházející Malými Svatoňovicemi, částí Jestřebích hor a v Trutnově vstupující do oblasti Krkonoš. Končí na Pomezních boudách a je dlouhá 48,5 km. Byla otevřena v roce 1946.

Hvězdárna Úpice – byla otevřena roku 1959, z rozsáhlé činnosti, kterou hvězdárna provádí, vyberme alespoň výzkum vztahů Země – Slunce a sledování sluneční aktivity na lidský organismus a biosféru.

Klub vojenské techniky Odolov – vojensko – historická památka – samostatný pěchotní srub u Odolova. Expozice lehkého a těžkého opevnění, československé předmnichovské armády, německé armády, diorama, modely, výkresy a některé zrekonstruované části tohoto monolitu. Přístupová trasa: do Odolova (k hostinci), dále pak po červené směr Kryštofovy kameny.

Kryštofova skála (Kryštofovy kameny) – dva zkamenělé stromy prostoupené slepenci – dnes už jen zbytky, naleziště araukaritů. Přístupová trasa: z Odolova po červené značce asi 1 km.

Městské muzeum ve Rtyni v Podkrkonoší – je umístěno v bývalém Památníku 1775 který byl v roce 1975 přestavěn z rychetské konírny k 200 výročí selského povstání. Jednotlivé expozice dokumentují významné události, tradice i život a práci zdejších obyvatel od dávné minulosti po současnost. Expozice etnografie dokumentuje historii města a představuje návštěvníkům zařízení selské světničky, nástroje a předměty denní potřeby obyvatel na přelomu 18. a 19. století.

Expozice selského povstání 1775 připomíná na dobových dokumentech a modelech příčiny a průběh selských bouří a seznamuje s vůdcem selského guberna, rtyňským rychtářem Antonínem Nývltem – Rychetským.

Expozice podkrkonošského hornictví, která vznikla roku 1992, je neustále doplňována a je tak nejobsáhlejší expozicí rtyňského muzea. Řada unikátních exponátů dokumentuje těžbu uhlí a rudy v oblasti Jestřebích hor od roku 1590 do roku 1990. Jsou zde zastoupeny hornické uniformy, historické i současné nástroje a minerály Jestřebích hor. K unikátům patří hornické prapory z let 1828 a 1842, důlní mapy, měřičské potřeby a kompletní vývojová řada důlních lamp. Práce horníků je zachycena i na kresbách akademického malíře Oldřicha Jirky. Další hornické památky je možné shlédnout přímo v terénu. Vedou k nim překrásnou krajinou Jestřebích hor značené naučné stezky.

Městské muzeum v Úpici – založil ho MUDr. Ant. Čapek roku 1895. Je umístěno ve staré radnici spolu s galerií J. Mezerové-Winterové. Expozice muzea zahrnuje národopisné oddělení a památky na pobyt rodiny MUDr. A. Čapka.

Muzeum bratří Čapků – nachází se v Malých Svatoňovicích na náměstí, bylo založeno roku 1946, v letech 1972 -78 bylo rekonstruováno. První poschodí je věnováno životu a dílu Karla Čapka, druhé poschodí výtvarnému dílu Josefa Čapka

Paseka – osada a výletní místo na hřebenu Jestřebích hor. Připomíná se v roce 1748. Karel Čapek ji nazval Brendy. Z bývalé Řehákovy hospody je turistická ubytovna s bufetem Jestřebí bouda s celoročním víkendovým provozem. V blízkosti je barokní kříž z roku 1789.

Turov – částečně zalesněný vrch (603 m n.m.) 4 km severozápadně od Hronova, opředený pověstmi; zvaný také Blaník Jiráskova kraje. Na jeho vrcholu byla postavena péčí OKČT a jednoty Sokola v Rokytníku turistická chata, na jejíž výstavbu přispěli mimo jiné i OKČT v Hronově. Pro veřejnost byla slavnostně otevřena 8 června 1924 a pojmenována po hronovském rodáku A. Jiráskovi. Po druhé světové válce byla využita jako obytné stavení. V současné době je chata v provozu a nabízí i ubytování. Pod chatou je lyžařský vlek.

Vízmburk – zřícenina středověkého hradu na skalnatém ostrohu nad levým břehem Úpy, nedaleko Havlovic nad Úpou. Hrad patřil ke starším opevněným sídlům v Čechách. Byl založen před rokem 1279 známým Tasem z rodu erbu Třmene, který byl významným dvořanem za vlády Přemysla Otakara II. V roce 1447 hrad začali plenit Slezané a v roce 1533 byl již pustý. Za staletí se nad zříceninou nakupily vrstvy půdy a lesní porost. V 70. letech bylo archeologickým průzkumem vedeným dr. Ant. Hejnou odkryto hradiště o průměru asi 32 m s řadou objektů. Hradní zdivo bylo budováno z bílého pískovce z nedalekých lomů v lese nad podhradím.
V současné době je zřícenina nepřístupná, je možné ale celý areál hradu obejít po okolních pěšinách.

Žaltman – nejvyšší vrchol Jestřebích hor (740 m n.m.). Na vrcholové skalce byla turisty z Malých Svatoňovic postavena železná konstrukce rozhledny, která byla uvedena do provozu v roce 1976. Je odtud panoramatický rozhled na Krkonoše, Rýchory, Vraní hory, Teplicko-adršpašské skály, Soví a Javoří hory, Broumovské stěny, Úpicko, Hronovsko, Orlické hory, Králický Sněžník, Zvičinu, Kumburk a Trosky.