Den požární bezpečnosti – 13. 5. 2022

Požární ochrana – nebezpečí požárů v přírodě

Nebezpečí požárů v přírodě příčiny vzniku požáru v přírodě, v lese
zásady rozdělávání ohně
vypalování porostu x pálení biologického odpadu
pravidlo: zastav se, lehni si, kutálej se

 

Příčiny vzniku požáru v přírodě, v lese

 

Podle působící příčiny lze dělit přírodní požáry na:

  • požáry vyvolané přírodními jevy (zásah bleskem nebo samovznícení)
  • požáry vyvolané lidským činitelem (vypalování porostů, úmyslné zapálení, nedbalost při zacházení s ohněm, odhození nedopalku cigarety apod.)
  • požáry technického charakteru (vada materiálu nebo konstrukce u různých strojů, úlety jisker z výfuků a brzdných systémů, od elektrických zařízení apod.)

 

Hasiči dlouhodobě zaznamenávají nárůst požárů v přírodním prostředí. V letních měsících kvůli suchému a teplému počasí se riziko vzniku požáru v přírodě ještě zvyšuje. Jejich nejčastější příčinou je lidská nedbalost. Nejzávažnějšími přírodními požáry jsou ty lesní (dále je dělíme na požáry pozemní, podzemní a korunové). Podle lesního zákona (zákon č. 289/1995 Sb.) je v lesích zakázáno kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa a odhazovat hořící nebo doutnající předměty. V případě porušení zákona může být viníkovi uložena pokuta.

Lesní požáry se hasičům obtížně likvidují, protože k nim zpravidla dochází v těžce přístupném terénu, kde nelze plně využít hasičskou techniku a jsou velmi nebezpečné kvůli své schopnosti šířit se velkou rychlostí. Navíc chování ohně v lese je mnohdy nevyzpytatelné. Požár se může šířit i pod zemí a je pak velmi obtížné odhadnout, kde se znovu vynoří. Zásahy na lesních požárech jsou proto časově velmi náročné a vyžadují povolání velkého množství hasičů, techniky a značné množství vody k hašení. Z těchto důvodů je v lese více než kde jinde potřeba dodržovat základní preventivní zásady chování. Při znalosti možností vzniku požáru, dodržováním preventivních opatření a potřebné opatrnosti lze mnoha požárům předejít.

 

Zásady rozdělávání ohně

 

Posezení u táboráku ať už na zahradě nebo ve volné přírodě má svá bezpečnostní pravidla, která je potřeba dodržovat:

 

  • zvolte vhodné místo pro ohniště, to by mělo být vzdáleno nejméně 50 m od okraje lesa a 100 m od stohu, v dostatečné vzdálenosti od budov a věcí, které se mohou vznítit
  • oheň nezakládejte pod větvemi a na kořenech stromů, na suchém listí, lesní hrabance, pro rozdělávání ohně je vhodný hliněný podklad
  • ohniště bezpečně oddělte od okolního prostředí, např. obložením kameny, obsypáním pískem, odstraněním drnů trávy, vyhloubením zeminy apod.
  • k zapálení nebo udržování ohně nikdy nepoužívejte vysoce hořlavé látky (benzin, naftu či líh), oheň se pak velmi snadno vymkne kontrole a může způsobit i vážné popáleniny
  • dělejte jen takový táborák, který dokážete zvládnout, pokud chystáte velkou vatru, dejte pozor, aby byla polena poskládána do stabilní pyramidy (pomohou např. záseky na polenech), která umožní prohořívání dovnitř a zabrání zborcení pyramidy do okolí
  • oheň nesmíte ponechat bez dozoru dospělé osoby, děti nesmí být u ohniště ponechány sami
  • pro případ, že by se oheň vymkl kontrole, mějte nachystán dostatek hasebního materiálu (vodu, písek nebo zeminu)
  • opustit ohniště je možné až po jeho důkladném uhašení – ať již prolitím vodou, nebo zasypáním zeminou, při odchodu se z něj nesmí kouřit a popel i půda pod ohništěm musí být chladné. Pamatujte, že i ve zdánlivě zcela vyhaslém ohništi se mohou skrývat žhavé oharky a poryv větru je znovu rozdmýchá a oheň roznese do okolí. Hasiči dohašují každý rok ohniště, která byla ponechána svému osudu
  • zejména půda v jehličnatém lese je z hlediska možného vzniku a šíření požáru riziková, hrabanka tvořená zetlelým jehličím může prohořet do značné hloubky a nepozorovaně se šířit do stran i mimo ohniště, nedbalé uhašení proto nestačí a ohniště je nutné důkladně prolít vodou
  • za silného větru nebo v období extrémního sucha by se oheň v přírodě nebo na volném prostranství neměl rozdělávat vůbec
  • do ohně nikdy nevhazujte jakékoliv výbušné předměty (rachejtle, světlice, patrony, nádoby se stlačeným plynem, munici apod.)
  • oheň neroznášejte po okolí, např. na zapálené větvi
  • pamatujte, že oheň a alkohol nepatří k sobě
  • zvlášť pozor na sezení a hry příliš blízko plamenů, stačí málo a může dojít ke vznícení šatů, ožehnutí vlasů, řas a popálení.

V době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů může obec z důvodu ochrany lesa nebo v zájmu zdraví a bezpečnosti občanů vydat svým nařízením zákaz vstupu do lesa. Obdobně na základě výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu může hejtman kraje vyhlásit dobu zvýšeného nebezpečí vzniku požáru na místech zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, kde se zakazuje:

  • rozdělávání nebo udržovaní otevřeného ohně (například pálení klestu a kůry, spalování
    hořlavých látek na volném prostranství)
  • kouření (s výjimkou elektronických cigaret)
  • používání pyrotechnických výrobků
  • používání jiných zdrojů zapálení, například létající přání, lampiony, pochodně
  • odhazování hořících nebo doutnajících předmětů
  • jízda parní lokomotivy, pokud nejsou zajištěna bezpečnostní opatření k zamezení
    vzniku požáru
  • spotřebovávání vody ze zdroje pro hašení požárů k jiným účelům než k hašení.

 

Vypalování porostu x pálení biologického odpadu

 

  • zákon o požární ochraně č. 133/1985 Sb., v platném znění zakazuje provádět vypalování porostů fyzickým osobám, podnikajícím osobám i právnickým osobám. Při nedodržení tohoto zákazu hrozí fyzické osobě za přestupek a podnikatelskému subjektu za správní delikt pokuta
  • při spalování hořlavých látek – biologického odpadu na volném prostranství (např. listí, klestí, shrabané trávy) jsou právnické a podnikající fyzické osoby povinny stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Spalování hořlavých látek na volném prostranství včetně navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit příslušnému Hasičskému záchrannému sboru kraje. Za nedodržení této povinnosti může být uložena pokuta
  • fyzickým osobám doporučujeme, aby spalování hořlavých látek – pálení biologického odpadu rovněž předem oznamovaly příslušnému Hasičskému záchrannému sboru kraje, nejlépe vyplněním formuláře na webových stránkách. Vyhnete se situaci, kdy hasiči zbytečně vyjedou k domnělému požáru. K oznámení nepoužívejte číslo tísňového volání, ale telefonní číslo příslušného krajského operačního střediska hasičského záchranného sboru, popř. můžete pálení hlásit po zaregistrování na webových stránkách https://paleni.izscr.cz/ (vhodné pro opakovaná pálení)
  • při ohlášení je třeba uvést místo a čas pálení, osobu odpovědnou za pálení včetně kontaktu na ní a také přijatá protipožární opatření a po ohlášení je samozřejmě třeba dbát pokynů příslušníka sboru.

 

V zájmu bezpečnosti své i druhých při pálení biologického odpadu (listí, klest, shrabaná tráva apod.) kromě již výše uvedeného dodržujte i tato pravidla:

  • spalování biologického odpadu by mělo probíhat na bezpečném místě, zakázáno je rozdělávat oheň na místech se vzrostlým porostem, tedy i na louce nebo na strništi
  • příjezdová cesta vedoucí k místu pálení musí být volně průjezdná (pro případná zásah hasičské techniky)
  • povinnosti občanů a firem při pálení stanoví i další zákonné normy, např. zákon o ovzduší, zákon o lesích, zákon o odpadech nebo vyhlášky jednotlivých obcí

 

Pokud se vám oheň vymkne kontrole, neváhejte a volejte hasiče prostřednictvím tísňových linek 112 nebo 150.

 

Pravidlo: zastav se, lehni si, kutálej se

Pokud se na vás vznítí oděv a není k dispozici dostatek vody nebo jiné vhodné tekutiny k uhašení, neutíkejte! Tím jen podpoříte hoření. Okamžitě si lehněte na zem a chraňte si obličej. Válejte se, dokud plameny neuhasnou. Válením se zamezí přístupu kyslíku potřebného k hoření. Je-li po ruce deka, nebo jiná vhodná textilie (nesmí to být látka z umělých vláken), lze ji také použít k uhašení hořícího oděvu. Když se popálíte, postižených ploch se nedotýkejte, popálené místo ihned ponořte do čisté, studené a nejlépe proudící vody a vyhledejte odbornou pomoc.

 

Živelní pohromy – bouřka

„BOUŘKA“ vysvětlení pojmu, objasnění nebezpečí
správné chování před, za bouřky a po ní
laický odhad vzdálenosti bouřky
první pomoc při zasažení bleskem

 

Vysvětlení pojmu, objasnění nebezpečí

 

Bouřka je nejčastějším extrémním klimatickým jevem u nás. Je to soubor elektrických, optických a akustických jevů a může s sebou nést doprovodné projevy jako prudký až nárazový vítr, tornádo, blesky, hromy a srážky ve formě přívalových dešťů nebo i krupobití. Tyto projevy se většinou vyskytují kombinovaně a je třeba v dané situaci vyhodnotit, který z těchto činitelů představuje největší nebezpečí, a podle toho se správně zachovat.

Blesk je silný, viditelný elektrostatický výboj o vysoké teplotě (až 30 000 stupňů C°). Energie uvolněná při jeho úderu je obrovská a dosahuje i několika stovek kilowatthodin. Výboj prochází vzduchem a rozechvívá jej, což se projevuje jako hřmění.

 

Správné chování před, za bouřky a po ní

Blesk zasáhne nejčastěji nejvyšší nebo nejlépe vodivé objekty v okolí. Nejbezpečnější úkryt je budova s bleskosvodem, který případný výboj svede do země.

Za bouřky v budově je důležité řádně zavřít všechna okna a případně také okenice, neměly by se používat žádné elektrické spotřebiče ani telefony, protože blesk může zasáhnout rozvodnou síť a velkým přepětím je zničit. Nejbezpečnější je odpojit všechny elektrické spotřebiče ze sítě. Osoby by se neměly zdržovat v blízkosti oken, radiátorů, kamen či krbu, neměly by nepouštět vodu z kohoutku.

Za bouřky ve vozidle s uzavřenou kovovou střechou je správné zastavit na nejbližším vhodném místě (nejlépe na volném prostranství bez vzrostlých stromů), nevystupovat, neotvírat okna ani dveře, nedotýkat se rádia, volantu, pedálů, řadicí páky ani jiných kovových částí vozu. Vozidlo je bezpečným útočištěm před dopadajícími blesky, neboť funguje jako tzv. Faradayova klec. Tento fyzikální princip je postaven na skutečnosti, že elektrický náboj působí na povrchu vodiče, v tomto případě na kovové karosérii, ale už nepůsobí v jeho objemu, tedy uvnitř vozidla.

 

Za bouřky v přírodě je v zájmu bezpečnosti důležité dodržovat následující zásady:

  • Co nejrychleji opustit vyvýšené místo, otevřený terén (louku, pláň) nebo vodní plochu
  • Vodní plochy opustit s dostatečnou rezervou před příchodem bouřky, protože silný vítr a následné vysoké vlny mohou být pro návrat plavce, posádky lodi či windsurfingu komplikací
  • Neschovávat se pod vysoké stromy, vhodnější úkryt je nižší lesík, mlází, houštiny
  • Neukrývat se v jeskyni nebo pod převisem, kde jsou úzké stěny či nízký strop, nebo kde je patrná rudná žíla (vhodná jeskyně je hlubší, větší než 5m, zde nezůstávat v jejím ústí)
  • Vyhnout se korytům potoka a silně promáčené zemi (voda má lepší vodivost než zemina a v silně podmáčeném terénu se elektrický proud po úderu blesku může šířit až na vzdálenost 300 metrů)
  • Při pohybu více osob v terénu se vzájemně nedotýkat, udržovat dostatečné (cca 3 metrové) rozestupy, neběžet, nedělat dlouhé kroky
  • Odložit deštník, sundat z těla všechny kovové předměty (mohly by způsobit popálení)
  • Ukončit rybolov (rybářský prut může přitáhnout blesk)
  • Při bezprostředním nebezpečí zaujmout co nejnižší polohu – dřep nejlépe v prohlubni, hlavu si chránit mezi koleny. Nelehat si na zem – je nutné mít co nejmenší kontakt se zemí.

 

Při bouřce může být kromě blesků nebezpečný také silný vítr, přívalový déšť či krupobití. I zde je v zájmu bezpečnosti důležité dodržovat tyto zásady:

  • Uvědomit si, že největší hodnotu má lidský život a zdraví a až potom záchrana majetku
  • Včas uklidit nebo upevnit volně uložené předměty, které mohou v důsledku větru ohrožovat okolí (truhlíky, květináče, zahradní nábytek atd.)
  • Omezit pohyb kolem budov, hrozí stržení střešní krytiny
  • Nechodit do parků či do lesa, nezdržovat se v blízkosti stromů
  • Zajistit všechna okna a dveře (nezapomenout na střešní okna a vikýře)
  • Dávat pozor na možný pád elektrického vedení
  • Za jízdy autem snížit přiměřeně rychlost nebo zastavit (při větrných poryvech může být auto hůře ovladatelné a hrozí střet s překážkou na silnici)
  • Sledovat vývoj situace ve sdělovacích prostředcích, respektovat informace ČHMÚ a orgánů obce
  • Připravit si svítilnu, svíčky, případně rádio na baterky pro případ výpadku proudu, zásobu pitné vody
  • Nepodceňovat nebezpečí, nepřeceňovat vlastní síly, schopnosti a možnosti
  • Varovat ostatní osoby ve svém okolí, nezapomenout na neslyšící a jinak zdravotně postižené osoby, pomáhat si
  • Pokud je život, zdraví popř. majetek v bezprostředním ohrožení, ihned volat hasiče na číslo 112 nebo 150

 

Laický odhad vzdálenosti bouřky

Vzhledem k odlišné rychlosti světla a zvuku lze snadno odhadnout, jak je bouřka daleko a zda se přibližuje nebo vzdaluje. Zhruba tři sekundy mezi bleskem a zahřměním odpovídají vzdálenosti jednoho kilometru. Vzdálenost do tří kilometrů od bouřky (tj. zhruba do 9 sekund mezi bleskem a hřměním) se považuje za nejnebezpečnější, zároveň se doporučuje zůstat v bezpečném úkrytu až do doby, než bude bouřka vzdálená alespoň deset kilometrů (tj. zhruba 30 sekund mezi bleskem a hřměním).

 

První pomoc při zasažení bleskem

Přímý zásah bleskem způsobuje popáleniny od elektrického proudu (proud energie se spojí s  temenem hlavy nebo prostřednictvím natažené paže vzhůru). K úrazu od zásahu bleskem může dojít i nepřímo, jestliže uhodí do nedalekého místa. Zbytkové elektrické napětí se pak šíří půdou až do třiceti metrů od místa zásahu. Při nepřímém zasažení se proud do těla dostane dolními končetinami, neprochází celým tělem a nemusí tak přímo poškodit životně důležité orgány.

Zásah bleskem je pro organismus nesmírný šok, dochází k rozsáhlým popáleninám kůže i  vnitřních orgánů, proto je nutná rychlá první pomoc. Zasažený člověk může ztratit vědomí, nedýchá či u něj není možné nahmatat tep. V takovém případě se musí zahájit okamžitá resuscitace v podobě masáže srdce jeho stlačením přibližně stokrát za minutu, případně s umělým dýcháním. Na kůži se postiženému mohou objevit červené stromkovitě větvící se pruhy, tzv. Lichtenbergovy obrazce. Jindy kůže po zasažení připomíná téměř střelné rány. Těmi místy se elektrický proud dostal dovnitř a zároveň také ven z těla. Výboj blesku má ohromnou sílu, a přestože trvá jen krátký okamžik, dokáže způsobit těžká zranění. Přivolání rychlé záchranné služby na číslech 155 nebo 112 by mělo být samozřejmostí.